Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

číst více »

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

číst více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

číst více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

číst více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

číst více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

číst více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

číst více »

Brno

Josef Suchý

1923  –  2003

Básník, prozaik, významný překladatel z lužické srbštiny a němčiny. Rodák z Vysočiny (Lesní Jakubov u Náměště nad Oslavou), přišel do Brna studovat střední školu. Absolvoval zde i filozofickou fakultu a po několika učitelských místech v jiných městech na Moravě a nespravedlivém věznění z politických důvodů se do Brna vrátil. Pracoval nejdříve jako dělník, od r. 1968 jako redaktor brněnského nakladatelství Blok, kde se významnou měrou podílel především na vydání mnoha knih původní poezie. Byl cítěním i básnickým naturelem typický venkovan, blízce spojený s přírodou; městu se učil postupně, jak o tom svědčí i báseň „Křepelka na předměstí“.

Více o autorovi najdete zde.

Autor a místa jeho básní

Divadlo na Veveří Maloměřice-Obřany


Báseň a místo



Putování Múzy Thálie

Než našla stálou střechu nad hlavou,
Thálie v českém, po moravsku podkasaném rouchu
chodila dlouho poněmčeným Brnem pořídku
s ochotnickými učedníky, v pravé ruce hůl
a v levé masku
s podobou krále Ječmínka či loutku.

To na Křížové především
Jan Rudiš, mistr hoblíku a dláta, ujal se jí prvý.
Dokonce doma postavil jí jeviště.
Též U bílého kříže na Pekařské
přes léto jednou poskytli jí koutek,
na Cejlu víckrát
v zájezdním šenku U bílého beránka,
kam zavítala s houfem zkušených už tovaryšů.

I v Besedním jí občas přáli,
nicméně větším dílem byla na cestách,
ať pěšky nebo pod plachtami kodrcavých vozů.
A mnohdy do očí jí pršelo před zavřenými dveřmi
a trny obrůstala hůl
a v kapsáři to cinkalo jen hubenými groši,
ač publikum
podělovala věru martotratně dary ze své mošny,
v níž nechybíval brousek sebevědomí,
křesadlo na smích
a zrcátko pravdy.

Teprve v doměm selsky rozkročeném na Veveří,
pochválen budiž jeho krov,
skončilo strastné putování múzy.

I odložila hůl,
pozvedla k slunci Ječmínkovu masku
a s vlasy rozpuštěnými
jak bdělá strážkyně se postavila k prameni,
co dodnes vyvěrá a zpívá mnonohlasem.


Suchý, Josef: Putování Múzy Thálie. In: Dufková, Eugenie (ed.): Putování Múzy Thálie. Sto let stálého českého divadla v Brně. Sv. I. Brno: Státní divadlo 1984, s. 145.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám