Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

číst více »

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

číst více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

číst více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

číst více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

číst více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

číst více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

číst více »

Brno

Rudolf Těsnohlídek

1882  –  1928

Prozaik, básník, dramatik a publicista. Pocházel z Čáslavi, s Brnem byl úzce spjat od roku 1907, kdy se přestěhoval po nedokončených studiích na pražské filozofické fakultě do Mokré Hory, později do Bílovic nad Svitavou a v roce 1924 přímo do Brna. Od roku 1908 až do své dobrovolné smrti pracoval v Lidových novinách a získal si zde proslulost především jako soudničkář a fejetonista. Brněnské reálie bohatě vytěžil ve svých fejetonistických románech na pokračování (Poseidon /1913-15/, Kolonia Kutejsík /1915-16/, Poťóchlencovi příběhové /1917/), k nimž se přimyká i parodie na utopický román Vrba zelená (1925), odehrávající se v Brně roku 2924. Na Bílovicku se pak odehrává jeho nejslavnější próza Liška Bystrouška (1921), zhudebněná Leošem Janáčkem. Ve své pochmurně laděné intimní lyrice byl Těsnohlídek fascinován především tématem lásky a smrti, konkrétní místa zde zpravidla chybí. V úvodních verších básně Na rozloučenou se však dotkl události, jíž se výrazně zapsal do dějin Brna: dva dny před Štědrým večerem roku 1919 našel při procházce s dvěma přáteli v lesích mezi Bílovicemi a Líšní odložené nemluvně, které zachránili (procesu jeho krkavčí matkou věnoval později soudničku Pod vánočním stromem /Lidové noviny 9. XI. 1920/). Na základě této otřesné události inicioval – po vzoru dánské Kodaně – tradici Vánočních stromů republiky na náměstí Svobody v Brně (poprvé 13. prosince 1924), kde byly vybírány peníze na postavení domova pro upuštěné děti (dětský domov Dagmar v Brně-Žabovřeskách byl otevřen roku 1929 a slouží svému účelu dodnes).

Více o autorovi, Vánočním stromu republiky a Dětském domově Dagmar najdete zde, zde a zde.

Autor a místa jeho básní

Náměstí Svobody


Báseň a místo



Na rozloučenou

Jsem vánočnímu stromu podoben,
kterému na náměstí dal jsem z dlažby růst.
Jak on jsem země syn a miloval jsem den
svým srdcem raněným i tichou prosbou úst,
jak on jsem vyrůstal, bych dobru jiných sloužil,
až vykoupí mne hrob a v světle budu státi
zas dětsky nevinný, až slzy budou táti,
jež z cizích očí setříti jsem toužil.

Mne blesk se dotekl a tak mne osud tížil,
že úder sekery skon trpký osvětlí;
já rostl pro bolest a nikdy neublížil.
Kéž v svatém pokoji kmen poražený tlí!
Dál sloužit nemohu. Jsem unaven a zmučen
tou mračnou nízkostí, jež kořeny mé hroutí.
Jdu domů, do země. Je konec mojí pouti,
je konec modlitbám, jimž byl jsem léta učen.

Své lásce děkuji, že po boku mi žila,
co já se nakláněl a v nitru zvolna chřadl,
jí stokrát děkuji, že dar svůj uložila
do chudé pokladny; nechť odpustí, že padl
strom vedle jejích cest, nechť všichni odpustí mi,
jež zasáhl můj stín a do chladu je halil.
Čas můj se přiblížil a káže, bych se vzdálil.
Tu píseň poslední si zpívá bratr zimy.

Můj obraz vrátí se a do svátků vám svítě
o vlídnou vzpomínku vás plaše zaprosí.
To přijde na svět Bůh a bude vaše dítě.


Těsnohlídek, Rudolf: Rozbitý stůl, ed. Miloslav Novotný. Praha: Fr. Borový 1935, s. 31-32.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám