Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

číst více »

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

číst více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

číst více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

číst více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

číst více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

číst více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

číst více »

Brno

Jan Zahradníček

1905  –  1960

Básník, překladatel, publicista a esejista, čelný představitel křesťanské spirituální poezie. Narodil se v Mastníku u Třebíče, po maturitě na třebíčském gymnáziu odešel studovat na filozofickou fakultu do Prahy, kde zakotvil a brzy se zařadil mezi umělecky nejvýraznější básníky své generace. Do Brna se odstěhoval v roce 1945, do roku 1948 zde řídil obnovenou (a pak opět zakázanou) revui pro křesťanskou kulturu Akord. Na základě vykonstruovaného procesu s katolickými intelektuály byl v letech 1951-1960 vězněn. Zemřel nedlouho po propuštění na následky fyzického i duševního strádání (během věznění tragicky zemřely dvě z jeho tří dětí). Krátce před svým zatčením dokončil vrcholnou básnickou skladbu Znamení moci (vyd. 1969), apokalyptickou vizi zápasu lidstva o spásu v totalitním světě bez Boha. Brněnské reálie jsou zde přetaveny do nadčasového symbolu „města dvou vrchů, vrchu s kasematami a vrchu s katedrálou“, představujících odvěký duchovní boj, jenž spolu vedou Kristus,  „muž s očima dítěte“, a „ten pán Nikdo“. Z doby jeho věznění na brněnském Cejlu pochází též báseň Bratislavská ulice, zařazená později do sbírky veršů z vězení Dům Strach (vyd. 1981).

Více o autorovi najdete zde a zde.

Autor a místa jeho básní

Bratislavská / Příční (věznice) Brno


Báseň a místo



Znamení moci

[...]

Ubozí
Dosud žádný monarcha nebyl tak podváděn jako tito vládci
obklopení prázdnotou svého hřmotu, jenž nepropouští
už ani hlásek pravdy
Vidím jejich město, jež vyrůstá
jako slovo opakované tvrdošíjně
Prošel jsem jeho ulicemi a teď neviděn pozoruji
co se děje za jeho zdmi a u jeho stolů
v této hodině temnot, v něž Evropa potápí se
zatímco ruka kněze prodloužená staletími nám žehná
A je to sám Kristus, neboť ta ruka je probodená
a vrací se zase k svému hřebu, k své nehybnosti
a všude se dějí přísná opatření
aby se nepohnula už nikdy

Vidím jejich město
jejich domy ulici za ulicí, jak rostly z chrámů
tak jako píseň světská vyrostla z písně zbožné
Je hodina temnot, dveře jsem zavřel a okno otvírám
a neslyším už zvony, ani jiný hlas radostný, jen dlouhý vzdech
vycházející z jeho zdí a z jeho dlažby a stromů, jak se nakláním
nad toto pochmurné panoráma města dvou vrchů
vrchu s kasematami a vrchu s katedrálou
Nic neslyším než vzdech bezmoci, jak v temnotách pozoruji
ten první vrch s mučírnami a druhý
ten kostelní útes s věžemi v moři domů
Svatý Michael, Svatý Jakub, Svatý Tomáš a Maří Magdalena
tolikrát přirozenost milostí osedlaná
ti jasní kentaurové vzpínající se na návrší božím
s měděnkou na hřbetech připraveni ke skoku do blankytu
kam visí obráceni špicemi věží svých

Hledí mi do okna ti strážci pospolitosti nezměrné
zatímco blízko i v dálce
dokonává se zápas, jenž začal už za křižáků, králů a trubadúrů
zápas s prapory rozvinutými naveskrz v němž nikdo mne nezastane...

Je jich mnoho, ale co na tom, jsou vlastně dva
Je jich mnoho, kdo padá a krvácí, ale jsou vlastně dva
Jako katedrála a mučírna stojí tu proti sobě
jak ty dva vrchy, mezi nimiž město se rozlévá
Muž s očima dítěte. Nad dějinami. Žehnající a bezbranný
A ten pán Nikdo. Tvář mroží. Tvář zpod dějin
s pohromami se deroucí...


[...]


Zahradníček, Jan: Znamení moci [1951]. In: Knihy básní, eds. Jitka Bednářová a Mojmír Trávníček, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2001, s. 588-589.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám