Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

číst více »

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

číst více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

číst více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

číst více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

číst více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

číst více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

číst více »

Brno

Otakar Sadovský

1859  –  1895

Básník ruchovsko-lumírovské orientace. V Brně se narodil a vychodil zde nižší gymnázium a učitelský ústav. Jako učitel působil v Kuřimi, Vyškově, Přerově a Ivančicích. Ve své sbírce Básně (1880) zpracoval řadu historických příběhů, mj. též jednu verzi pověsti o známém Brněnském kole, visícím na Staré radnici.

Autor a místa jeho básní

Stará radnice


Báseň a místo



Brněnské kolo

To nevalí se černé mraky
z brněnských ulic do polí:
to lidí roj. - V jich tváři podiv
jak s ustrnutím zápolí!

A darmo ptáš se kolem sebe:
"Co běh ten divný znamená?"
Jen "čert" - a "sázka" - "kolář" sdělí
na polo ústa zděšená.

A jako bouře v okamžiku
krajinou hrůzu roznáší:
tak lidem: "Už jde! Hle, jak letí,
za kolem jen se zapráší!"
A ptáš se zvědav: "Kde? kde?" - "Nu tam!
Hleď, právě z lesa uhání,
vidíš ty tváře rozpálené,
před sebou kolo pohání!"

Už letí sem! Zrak jeho zanícený
a lid ho vítá poplesem.
To nemihl se před námi blesk:
to jinoch statný s kolesem.
A hurá, sláva! všecko výská
a k nebi vrže čepice -
leč než se ztišil výskot lidu,
hoch stál na dvoře radnice.

Tu na balkoně radní páni
stojí a hledí zdivení,
a hoch si radostí mne ruce,
prohlíží pány, stavení.
Jak krásný jest! Kol mužné tváře
zlatý vlas lepý tvoří rám -
postava statná - "I rci hochu,
co vše to značí? pověz nám!"

"Nuž tedy slyšte, vzácní páni:
já nevěrou se provinil;
a, bych vyváznul ďáblu z moci,
tu sazku s ním jsem učinil:
Zde touto vetchou starou kudlí
já k vozu, jaký táhne vůl,
měl z větví kolo vyřezati
za jeden den a noci půl.

Však na tom ještě není dosti,
já měl jsem s tímto kolesem,
tři míle v noci uběhnouti
a před svítáním přijít sem.
Tak smlouva zněla, hračka pro mne,
já pranic se jí nezděsil!"
A kolo vzal a v koutek síně
je na památku zavěsil.


Sadovský, Otakar: Básně. Brno: V. Thuma 1880, s. 63-64.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám