Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

číst více »

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

číst více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

číst více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

číst více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

číst více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

číst více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

číst více »

Brno

Paul Harlacher

1710  –  1780

Píseň Pěkná chvála na vesnici Husovice je součástí německy a latinsky psaného rukopisného sborníku Cantilenae diversae (Písně rozmanité), vzniklého pravděpodobně roku 1745. Osudy tohoto sborníku mají pozoruhodnou historii. Sborník vznikl v rajhradském klášteře a původně se nacházel v jeho sbírkách. Jako první upozornil na jeho existenci v 50. letech 19. století mladý rakouský bohemista Julius Feifalik (známý jako jeden z prvních kritiků pravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského). Po roce 1945 se rukopis z klášterní knihovny "ztratil" a byl objeven až v osmdesátých letech v jednom brněnském antikvariátu. Soustavnou pozornost mu věnoval muzikolog Miloš Štědroň, který jej mj. edičně připravil a vydal. V nedávné době identifikoval pisatele (a pravděpodobného kompilátora) rukopisu muzikolog Jan Trojan jako benediktinského mnicha Paula Harlachera, který před vstupem do rajhradského kláštera studoval na jezuitském gymnáziu v Brně. Posměšná píseň o Husovicích, jež v té době patřila pod správu jezuitské vrchnosti, představuje vzácnou ukázku dobového studentského humoru. Píseň byla nahrána uměleckým souborem Gajdoši, pro který ji aranžoval Miloš Štědroň.

Autor a místa jeho básní

Husovice


Báseň a místo



Pěkná chvála na vesnici Husovice

V Brně je vesnice
zvaná Husovice,
jdeš z Brna jenom za vrata
a všude vidíš prasata,
to jsou Husovice
to jsou Husovice...

Jen vyjdu z brány ven
a vypravím se sem:
všecky střechy jsou odrané
a občas barák tam spadne,
výstavné velice
jsou ty Husovice...

Pět krav a prasat šest -
toť statek, na mou čest!                               
Pasáci mléko vypijí
a krávy že prý nedojí,                                  
bohaté velice                                                              
jsou ty Husovice...

Třeba by ses chtěl rád
na ženské podívat:
když chtějí v kamnech zatopit
musí kus plotu podpálit,
nechci s vámi mít nic,
šelmičky z Husovic...

Kdo tu píseň skládal,
dobře pozor dával
a vůbec nic nepřidával,
než samou pravdu jenom psal,
že nestojí za nic,
co vzešlo z Husovic...

                                     Přebásnil Václav Kovářík (třetí sloku přebásnil Michal Fránek)


Harlacher, Paul (ed.): "Das schöne lob des dorfs Hussowitz", in: Smith-Froňková, Erika (ed.): Cantilenae diversae pro Distractione Animi adhibendae descriptae Anno 1745 - Zpěvy rozmanité, Světský zpěvník z poloviny 18. století a jeho místo v kultuře a písňové produkci klasicismu. Rosice u Brna: Gloria 2003, s. 99.
České přebásnění převzato z nahrávky písně "Husovice" in: Hudba zámků a podzámčí, hradů a podhradí. Hudební putování pěti stoletími. Gajdoši Brno. 1 CD, FT Records 2011.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám