Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

více »

Brno

František Gellner

1881  –  1914

Básník, prozaik, malíř a karikaturista, prožil v Brně poslední tři roky svého nedlouhého života. Na pozvání šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha začal do tohoto listu přispívat nejdřív externě, zanedlouho jako člen redakce. Měl na starosti nedělní beletristickou přílohu Večery. Proslul svým dvěma sbírkami – Po nás ať přijde potopa (1901) a Radosti života 1903). V brněnském politickém a kulturním životě se rychle zorientoval; vytvořil řadu dobově aktuálních satirických básní a karikatur. Z tohoto období pochází také nedatovaná báseň „Poslední rytíř“.

Více o autorovi najdete zde.

Básník a místa jeho básní

Kraví hora


Báseň a místo



Poslední rytíř

U techniky české za Brnem až
stojí Kraví hora.
Pohled, jak ho tak hned všude nemáš,
je odtamtud shora.

Dlouho zřel jsem na les, město, louku,
až nastalo šero.
Pak jsem viděl v dálce na klobouku
vláti bílé pero.

Povahy jsem od svého již mládí
skromné spíš než smělé.
Ale někdy osud, řek bych, svádí
duše osamělé.

„Zamlouvá se krajina vám tato?“
šeptla. Ovšem že jí
snažil jsem se odpovědět na to
co nejgalantněji:

„Není na ní poskvrny ni chyby.
A mně vůbec v Brně,
slečno, co vás znám, se všechno líbí,
a ne nepatrně,

i ta hora zde. Než název její
nevhodným se zdá mi,
neboť se tu pouze procházejí
velmi krásné dámy.“


(nedatováno, 1909-1914)



Gellner, František: "Poslední rytíř", in: Dílo II, eds. Jiří Flaišman a kol., Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. - Akropolis 2015, s. 714.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám