... aneb Spojení poezie  a zeměpisu. Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 


Ivan Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

František Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Oldřich Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Jaroslav Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Jan Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Vít Slíva

Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...

více »

Veslařská, mezi Veslařskou a Kamenomlýnskou

Místo a jeho básníci


Petr Hrbáč

Petr Hrbáč

1958

Básník, prozaik a publicista. V Brně se narodil, vystudoval zde gymnázium na Slovanském náměstí a posléze lékařskou fakultu.  V Brně žije a pracuje, jeho domovským územím je Královo Pole. Debutoval v r. 1996 sbírkou Studna potopeného srdce. Od té doby následovala několik dalších knih, básnických i prozaických. Byl činný i jako recenzent. Je náruživým botanikem, což se projevuje i v jeho tvorbě; kromě toho je i experimentujícím hudebníkem (specializujícím se na digitální hudbu)  a performerem.  



Báseň a místo



Mezi Veslařskou a Kamenomlýnskou

Nalezení několika gramů úpěnlivosti
v tomto městě,
kde větve jasanů opadávají nejpozději (jako všude?)
a kde jsou oběšenci tak do sebe ponořeni (jako vždycky?),
že posléze zapomenou
skřípat zuby,
je obtížnou nezbytností.
Každý má své město, své povědomé domy,
někdo jenom kbelík na odpadky nebo na zvratky,
každý má své město
a svou zabijáckou vůni vysušené paměti –
Myslíš, že vidíš ten vnitřní pocit,
ty předsíně o půl druhé v noci,
kdy těla spí
a bačkory se hádají o výchozí postavení?
(Třebaže po rozkopnutí…)
Jednou půjdeš po nábřeží noční řeky
a uslyšíš, jak váhavě a v jemném plácání a skládání
pochodují žáby.

 


Hrbáč, Petr: Podzemní hvězda, Brno: Petrov 1998, s. 89. 



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám