... aneb Spojení poezie  a zeměpisu. Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 


Ivan Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

František Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Oldřich Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Jaroslav Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Jan Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Vít Slíva

Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...

více »

Žebětín, Žebětínská (Farinova zatáčka)

Místo a jeho básníci


Petr Hrbáč

Petr Hrbáč

1958

Básník, prozaik a publicista. V Brně se narodil, vystudoval zde gymnázium na Slovanském náměstí a posléze lékařskou fakultu.  V Brně žije a pracuje, jeho domovským územím je Královo Pole. Debutoval v r. 1996 sbírkou Studna potopeného srdce. Od té doby následovala několik dalších knih, básnických i prozaických. Byl činný i jako recenzent. Je náruživým botanikem, což se projevuje i v jeho tvorbě; kromě toho je i experimentujícím hudebníkem (specializujícím se na digitální hudbu)  a performerem.  



Báseň a místo



Nezapomene, Farinko!

Všichni ti opilci,
co se povalovali na stráních,
jejichž trávy okrově ředilo slunce,
by teď mohli vstát a křiknout:
„Nás to nezajímalo!
Hlavně, že jsme čichali půdu
a cigarety rozsypané mezi pcháči!“

Ale odněkud z lesa
a ve skutečnosti ze zatáčky
žebětínský pahorek pamatující první sajdy
na dálku řídí karburátorovou hornu
třpytící se MV Agusty.
Ta v čele smečky prolétne Veselkou
a už sma vtrhne do Farinky,
kde diváci zahučí i proto,
že si vzpomenou na svá životní pojištění.

Za spálenými zády pivních otců
i vysedlými lopatkami džínových zatloukačů
byly ponuře rozkotány
převážně německé záchody,
kde si člověk na prkně
zevnitř přidržoval dvířka
natřená na zeleno anebo vůbec,
zatímco hlasatel deformoval pořadí
jezdců kroužících v prostoru sebeurčení.
Páteřní kombinézy závodníků
ohýbané tak blízko ke tryskající silnici!

Ostře útržkovitý pach kozlích kapek…
A taky Baltisbergerův pomníček
při lesní cestě prošlapané až na ložiska vzpomínek
a přitom plné rozhovorů
srážejících se v tak četných zástupech,
že by mohly být svaté,
kdyby méně čpěly starobrněnskou desítkou!

Za lomem, v němž skutečně museli jet krouživě,
se táhne takový šatní les.
A pak už je –
zarovnán v jedno s pádivým svodidlem –
bleskový výhled na mé dětství,
jenže na opačnou stranu,
kam jsem nikdy nešel.
Jednou až to tam zaroste
kerblíkem, blankytnými zvonky a uzlovitým krtičníkem,
zajdu k někdejší boudě s párky
anebo posedím ve vyhlídkové restauraci.
Z Farinovy zatáčky
bude zase ten mečivý ďábel slyšet.
Nechce tlumiče a jenom se mihne.

 


Hrbáč, Petr: Studna potopeného srdce, Brno: Petrov 1996, s. 21-23. 



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám