... aneb Spojení poezie  a zeměpisu. Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 


Ivan Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

František Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Oldřich Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Jaroslav Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Jan Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Vít Slíva

Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...

více »

Divadlo Radost, Bratislavská 32

Místo a jeho básníci


Petr Hrbáč

Petr Hrbáč

1958

Básník, prozaik a publicista. V Brně se narodil, vystudoval zde gymnázium na Slovanském náměstí a posléze lékařskou fakultu.  V Brně žije a pracuje, jeho domovským územím je Královo Pole. Debutoval v r. 1996 sbírkou Studna potopeného srdce. Od té doby následovala několik dalších knih, básnických i prozaických. Byl činný i jako recenzent. Je náruživým botanikem, což se projevuje i v jeho tvorbě; kromě toho je i experimentujícím hudebníkem (specializujícím se na digitální hudbu)  a performerem.  



Báseň a místo



Kdysi v loutkovém divadle Radost

Není to tak dávno,
nezmoudřel jsem ještě,
loutky ve vitrínách
mě dosud bezbolestně trhají na mluvící plameny,
šuškání po létech
zesílilo v údery jakéhosi dlaždiče,
dospívám ke zvláštnímu poznání,
že opilost má v rodokmenu
vznešenost hraček na poušti.
Vím také, že se mnou málokdo mluvil,
protože jsem nechtěl,
jenom ke mně mluvili,
mysleli si, že je slyším,
ale já jsem myslel na vyšeptalost
dvorů ošklivých,
spokojenou zdupanost
špinavé podlahy,
blažený útisk
předmětů s odvátými jmény.

 


Hrbáč, Petr: Podzemní hvězda, Brno: Petrov 1998, s. 106. 



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám