Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

více »

Brno

František Halas

1901  –  1949

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921) pak pracoval jako knihkupecký příručí. Žil na dnešní Hálkově ulici v Husovicích u své babičky (stará žena ze stejnojmenné básně); o bídě jejich společné domácnosti napsal Jaroslav Seifert ve svých vzpomínkách, že se ani na pražském Žižkově nesetkal s takovouto chudobou. Po pobytu v Paříži se František Halas již do Brna nevrátil a s pomocí Jiřího Mahena získal místo v Praze. Byl jedním z největších českých básníků 20. stol., inspirátorem několika dalších generací. Byl činný i jako kulturní publicista, nakladatelský redaktor, za 2. světové války se zúčastnil odboje a v l. 1945-48 vstoupil aktivně i do politiky, byl předsedou Syndikátu českých spisovatelů. V posledních l. života se cítil spojen především s Kunštátem na Vysočině, s krajem svých předků, kde je i pohřben. K Brnu se vrátil např. básní „Dobrý den Brno“ z poslední sbírky A co? (1957).

Více o autorovi najdete zde a zde.

Básník a místa jeho básní

Brno Cejl


Báseň a místo



Dobrý den Brno

Dobrý den
a jak se máš

Byla Viď Rezivě čoudná
Prázdnooká Slídivá
a za ni někdo zpíval

Lámejte chvojku zelenou
pokryjte tu krev červenou
aby vrány nekrákaly

Vnitřnosti domů rozvěšovala
a vychloubavě

Zaclání čas už počmáraný plot
Musí to tak být
Jak zkrásněla jsi zpozdilá lásko
žehravým přivinutím let
Zaclání čas ten počmáraný plot
a nápis na něm
Halas je vůl

Kdybyste se nesmáli

Je někde pavlač prvních stydkých dotyků
dny kravat
milostná práce štěpné tmy
strašné svlékání
a nad tím měsíc
Darmovis

Je někde okno v přízemí
kde zvadl vyčítáním
muškát s fuchsií

Na kraji vzpomínky
má utrhnout se sráz
Podej mi aspoň prst

Mé verše mlíčňácké
ty verše z tamtěch dob

kdy vzduch byl vrkavý
a oči podmalované
kdy v čpavé dupárně
až k pýše zvedla nos

Jen dou vode mě dál
láska mi vobešla

Rána zpocená úzkostí
běhala nahá

Co bylo za tím
Tajemství
a nalíčená kost

Víš co ví červ a víš co tráva ví
i semenění kořeny
noc rozdrobená na můry
Ty v hlíně Centrálky
ty s málem nestačils
Jdu nazpátek a pomoz mi
článkovat zdánlivé
v souvětí královská

Rozumím čím dál míň

Hni se verši
něco vyššího zachtělo se psát
když cosi zaťukalo
snad srdce ve vajíčku
a vstal jsem do tebe

Dobrý den Brno
Vstávej
a toto jen aby řeč nestála


Halas, František: A co? [1957], in: A co básník. Dílo Františka Halase, sv. 3, ed. Ludvík Kundera, Praha: Československý spisovatel 1983, s. 96–97.



Brnu

Jiřímu Mahenovi

Už nebojím se v hrobce kapucínů
na Špilberku mě nikdo nečeká
a v Černých Polích už ji nepřivinu

Z takové dálky se jen ohlížím
na sochu dávných dětských časů
Ó brodit se zas Cejlem dělnickým
a líbat chvět se na Radlasu

Na Zelném rynku Pomona je nahá
a celý Parnas hledí na ni
Pomona krásná líbezně tak nahá

Spí markrabí v kryptách svých kostelů
a řeky pod dlážděním těžce plynou
až bude čas jen zde si ustelu
tvou hlínu město žádnou jinou

Mlčení klášterního tíhu vzdula
na Starém Brně píseň milovaná
to ze dna smrti stoupá Utonulá

Josefe Chaloupko Lve Blatný Těsnohlídku
ó slávo Koliště ó víno umění
kdo na hřbitově z Vás má dneska hlídku
Jít přeptat se Je těžké umření

Jsou věže Petrova Je také krokodýl
do očí tvých se město dívám stále
kdo dýl kdo dýl kdo dýl


Halas, František: "Brnu", Lidové noviny 46, 1938, č. 230, příl. Velké Brno, 7. 5. 1938, s. 3.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám