Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...
Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...
Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...
Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...
Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...
Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...
Benešova - Josefská (schody, které je spojují) Bezručova 7 Biskupské gymnázium Biskupský dvůr Björnsonův sad Bratislavská / Příční (věznice) Brněnská přehrada Brno Bystrc (sídliště)
Černá Pole Černovice (psychiatrická nemocnice) Červený kopec Česká Česká (Brichtova kavárna) Česká (hotel Avion) Česká (Stopkova Plzeňská pivnice)
Denisovy sady Divadlo na Veveří Divadlo Radost, Bratislavská 32 Divišova čtvrť Dobrovského 9 Dornych
Hády Hády (Zadní Hády, Šumbera) Hlavní nádraží Husovice Husovice (kostel) Husovice (Park Marie Restituty) Husovice, Svitavská Husovice, Svitavské nábřeží Husovice, Tomkovo náměstí
Jakubské náměstí Jakubské náměstí (kostel sv. Jakuba) Jánská Jaselská 7 Jaselská 9 Joštova Joštova 2 Juliánov Jundrov Jundrov, Na Piavě
Kamenný vrch Kamenomlýnská Kapucínská hrobka Kobližná Kohoutovice Kohoutovice (Hotel Myslivna) Kohoutovice, Libušino údolí Koliště Komárov Komárov, Ráječek Komín Komín, Hlavní (hostinec U Dvořáků) Kopečná Kotlářská 35a Kounicovy koleje Královo Pole Královo Pole (nádraží) Královo Pole, Milíčova 2 (restaurace U Hloušků) Královo Pole, Palackého třída 118 (vinárna U Sudu) Královo Pole, Poděbradova 46 Kraví hora Kraví hora (hvězdárna) Křenová Křenová 76 Křížová
Lesná Lesná (Čertova rokle) Lesná (kaple sv. Antonína) Lidická 23 (Hotel Slovan) Lužánky Lužánky (busta Josefa Merhauta)
Mahenova 8 Maloměřice Maloměřice (u splavu) Maloměřice-Obřany Masarykova (Jiráskova) čtvrť Medlánky Mendlovo náměstí Mendlovo náměstí (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie) Měnínská brána Minoritská Mokrá Hora
Schodová Slovanské náměstí Smetanova 14 (Památník Leoše Janáčka) Soběšice Splávky Stará radnice Stará radnice (Brněnský drak) Staré Brno Staré Brno (pivovar) Staré Brno (vinárna U Královny Elišky) Starobrněnská Stránská skála Svitava Svratka
Rajmund Habřina František Halas Paul Harlacher Jiřina Hauková Norbert Holub Josef Horáček Petr Hrbáč
Josef Kainar Karel Kapoun Zeno Kaprál Jan Karník Paul Kirsch Martin Kolář Robert Konečný Stanislav Kovanda J. H. Krchovský Zdeněk Kriebel Karel Křepelka Petr Křička Vojtěch Kučera Ludvík Kundera
Martin Reiner Alena Riedlová Slepičková Věra Rosí Zdeněk Rotrekl Else Rüthel František Jaroslav Rypáček
1804 – 1868
Sběratel a vydavatel lidových písní, básník, překladatel, biblista. Pocházel z Rousínova u Vyškova, studoval na gymnáziu v Kroměříži, poté bohosloví v Brně. Zde pak trvale působil od roku 1837 až do své smrti jako profesor Nového zákona na bohosloveckém ústavu. Záhy se stal vůdčí osobností českého národního hnutí na Moravě a vyvíjel rozsáhlou organizační a národně buditelskou činnost. Většina jeho původní básnické tvorby má náplň účelově didaktickou, náboženskou a vlasteneckou, bez snahy o originalitu básnického prožitku. Ve svých verších často zobrazoval významná poutní místa (Velehrad, Hostýn) či duchovní centra (Rajhrad). Prvky didaktické, náboženské a vlastenecké obsahuje i ojedinělá báseň věnovaná neúspěšnému obléhání Brna Švédy, obsažená v Sebraných básních (1862), v původní verzi uveřejněná již v jeho Básních (1847).
Hle jak lid se valem k nám
Shromážďuje v Boží chrám,
Z úst jich nebes králi
Znějí vděčné chvály.
Odkad vzali ochotu
K takovému plesotu?
K zbožné ku paměti
Oni svátek světí.
Do vlasti se vedral vrah,
Po vší zemi plodil strach,
Řády svaté hubil,
Zlým se mravem chlubil.
Ach co církev úpěla,
Když pláč dítek slyšela!
K svěřenců svých ráně
Plakal anjel Páně.
A vrah k Brnu přitáhnul,
K hrůze na ně zasáhnul.
Zdi ty, volal, v krátce
Budou na hromádce.
Viděli to Brňané
Co jim strojí tyrané:
„Mužně chcem se bránit,
Bůh nás bude chránit.
Bože dobrý na nebi,
Slyš jak lid Tě velebí!
Nedej loupit chrámy,
Shlaď ty zbojné chámy!
Slavná světa královno,
Buď tvé srdce slítovno!
Pros tam za nás máti,
Ať Pán vraha zvrátí“.
A Bůh prosbu vyslyšel,
Vrah ten uvnitř nepřišel,
A lid zbaven strachu
Vzdával díky v prachu.
Odtad jest to plésání,
Co jde k nebes ku báni,
Neb Bůh naše dědy
Tehdá zbavil Švédy.
Sušil, František: Sebrané básně, Brno: Ant. Nitsch 1862, s. 74-75.