Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

více »

Brno

Josef Merhaut

1863  –  1907

Prozaik, publicista a básník, organizátor českého kulturního života v Brně. Narodil se ve Zbirohu u Berouna, do Brna nastoupil jako novinář Moravské orlice roku 1885 a zůstal zde až do své předčasné smrti. Záhy se prosadil jako významný brněnský žurnalista (od roku 1891 šéfredaktor Moravské orlice), divadelní kritik a beletrista. Svými naturalistickými prózami objevil pro českou literaturu Brno a jeho národnostní a sociální zápasy (např. kniha povídek Černá pole /1896/, romány Andělská sonáta /1900/ a Vranov /1906/). V jeho Básních, vydaných posmrtně Miloslavem Hýskem (1908) a obsahujících milostnou a reflexivní lyriku i slavnostní básnické projevy k různým příležitostem, lze najít též konkrétní brněnské reálie. Obsahují např. odkaz na dnes již neidentifikovatelný strom na Kolišti (patrně v místě dnešního Janáčkova divadla), svědka jednoho z mnoha jeho milostných vzplanutí, či na kamenný mlýn na řece Svratce (v prostoru dnešní ulice Kamenomlýnské), ale i příležitostné básnické proslovy k otevření budov Vesny na dnešní Jaselské ulici.



Báseň a místo



Podzim

Aloisu Kalvodovi

Má samostatná, hrdá země ostrovní
​nad příboj města ční, ta tmavá rýha!
​Můj tichý Kristus z půdy svobodné tu pní,
od bahna země k slunci ruce zdvíhá.

​Víš, tenkrát v podzim jak ten vítr hluchý táh,
​jak od plic města na nás byl by honěn!
​Však siláky, viď, hochu, nepovalí v prach -
​jdeš také k slunci, nad svou prací skloněn.

​A přišels, bratře, za mnou v černou prsť mých cest
​ne s barvou jen a s těžkou knihou mojí -
​i Tebe pálil puch kupčících měst,
a srdce tvoje práhlo po pokoji -

​Tak z černé půdy jedny květy vzrůstaly,
a tam, kde obzor vlní čára křivá,
​kdes v mlhách duše naše duo zpívaly:
mé slovo a tvá  barva zádumčivá...

(Nový život 1901)


Merhaut, Josef: Básně, ed. Miloslav Hýsek, Praha: Jan Otto 1908, s. 34.



 



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám