Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

více »

Brno

Paul Kirsch

1844  –  1940

Vlastním jménem Paul Strzemcha. Literární historik, básník, regionální politik a pedagog. Rodák ze Židlochovic, v Brně žil trvale od roku 1871 jako učitel, od roku 1886 až do penzionování jako ředitel německé reálky. Byl aktivně zapojen do německého kulturního života v Brně, napsal řadu slavnostních básnických proslovů a her (např. k dvousetpadesátiletému výročí obléhání Brna Švédy), editoval antologii Deutsches Dichterbuch aus Mähren (Německá básnická kniha z Moravy, 1892). Ve sbírce Brünner Elegien (Brněnské elegie, 1907), jež je vůbec první básnickou sbírkou věnovanou cele Brnu, vyjádřil v klasicky uměřených hexametrech melancholické ohlédnutí za uplynulým mládím i znepokojení nad vzrůstajícím českým živlem v Němci ovládaném Brně.

Více o autorovi najdete zde.

Básník a místa jeho básní

Ústřední hřbitov


Báseň a místo



Zahrada smrti

Zde mnohokrát v roce, však nikoli prostředkem davu
s dojetím procházím od hrobu k jinému hrobu.
Hle, do jak těsné blízkosti zde k rovu tlačí se rov,
jak málo místa jen živí svým odkázali mrtvým!
Vy kdo jste toužili po nejvyšších z cílů, statečně
bořili zábrany pozemským stavěné snahám,
zde ležíte s těmi, kdo na duchu nejchudší byli –
zde vás svými okovy spoutala bezcitná země.
Nikdo již nepozná, kde vědec, kde umělec dřímá,
kde blázen jen ubohý našel svůj posmrtný klid.
Kdo zemřel jak bohatec, kdo v bídě vždy svůj život žil,
sotva to prozradí pahrbek, u nějž smíš stát.
Ach, zde vás zas potkávám, druhové z času mého mládí,
s nimiž mne spojilo přátelství, bouře a vzdor!
Odešel mnohý z vás s vrcholem mužné své síly,
ach, nádhera nadějí společně klesla s ním v hrob!
A spí zde i mnozí, jimž smrt smír dala z marného
boje bez vítězství, stálého nářku a bídy...

                                                                 Přeložil František Schildberger


Kirsch, Paul: Brünner Elegien, Brünn: Friedrich Irrgang 1907, s. 37-38.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám