Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...
Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...
Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...
Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...
Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...
Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...
Benešova - Josefská (schody, které je spojují) Bezručova 7 Biskupské gymnázium Biskupský dvůr Björnsonův sad Bratislavská / Příční (věznice) Brněnská přehrada Brno Bystrc (sídliště)
Černá Pole Černovice (psychiatrická nemocnice) Červený kopec Česká Česká (Brichtova kavárna) Česká (Stopkova Plzeňská pivnice)
Hády Hády (Zadní Hády, Šumbera) Hlavní nádraží Husovice Husovice (kostel) Husovice (Park Marie Restituty) Husovice, Svitavská Husovice, Svitavské nábřeží Husovice, Tomkovo náměstí
Jakubské náměstí Jakubské náměstí (kostel sv. Jakuba) Jaselská 7 Jaselská 9 Joštova Joštova 2 Juliánov Jundrov Jundrov, Na Piavě
Kamenný vrch Kamenomlýnská Kapucínská hrobka Kobližná Kohoutovice Kohoutovice (Hotel Myslivna) Kohoutovice, Libušino údolí Koliště Komárov Komárov, Ráječek Komín Komín, Hlavní (hostinec U Dvořáků) Kopečná Kotlářská 35a Kounicovy koleje Královo Pole Královo Pole (nádraží) Královo Pole, Milíčova 2 (restaurace U Hloušků) Královo Pole, Palackého třída 118 (vinárna U Sudu) Královo Pole, Poděbradova 46 Kraví hora Kraví hora (hvězdárna) Křenová Křenová 76 Křížová
Lesná Lesná (Čertova rokle) Lesná (kaple sv. Antonína) Lidická 23 (Hotel Slovan) Lužánky Lužánky (busta Josefa Merhauta)
Mahenova 8 Maloměřice Maloměřice (u splavu) Maloměřice-Obřany Masarykova (Jiráskova) čtvrť Medlánky Mendlovo náměstí Mendlovo náměstí (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie) Měnínská brána Minoritská Mokrá Hora
Schodová Slovanské náměstí Smetanova 14 (Památník Leoše Janáčka) Soběšice Splávky Stará radnice Stará radnice (Brněnský drak) Staré Brno Staré Brno (pivovar) Staré Brno (vinárna U Královny Elišky) Starobrněnská Stránská skála Svitava Svratka
Rajmund Habřina František Halas Paul Harlacher Jiřina Hauková Norbert Holub Josef Horáček Petr Hrbáč
Josef Kainar Karel Kapoun Zeno Kaprál Jan Karník Paul Kirsch Martin Kolář Robert Konečný Stanislav Kovanda J. H. Krchovský Zdeněk Kriebel Karel Křepelka Petr Křička Vojtěch Kučera Ludvík Kundera
Martin Reiner Alena Riedlová Slepičková Věra Rosí Zdeněk Rotrekl Else Rüthel František Jaroslav Rypáček
1844 – 1940
Vlastním jménem Paul Strzemcha. Literární historik, básník, regionální politik a pedagog. Rodák ze Židlochovic, v Brně žil trvale od roku 1871 jako učitel, od roku 1886 až do penzionování jako ředitel německé reálky. Byl aktivně zapojen do německého kulturního života v Brně, napsal řadu slavnostních básnických proslovů a her (např. k dvousetpadesátiletému výročí obléhání Brna Švédy), editoval antologii Deutsches Dichterbuch aus Mähren (Německá básnická kniha z Moravy, 1892). Ve sbírce Brünner Elegien (Brněnské elegie, 1907), jež je vůbec první básnickou sbírkou věnovanou cele Brnu, vyjádřil v klasicky uměřených hexametrech melancholické ohlédnutí za uplynulým mládím i znepokojení nad vzrůstajícím českým živlem v Němci ovládaném Brně.
Více o autorovi najdete zde.
Zde mnohokrát v roce, však nikoli prostředkem davu
s dojetím procházím od hrobu k jinému hrobu.
Hle, do jak těsné blízkosti zde k rovu tlačí se rov,
jak málo místa jen živí svým odkázali mrtvým!
Vy kdo jste toužili po nejvyšších z cílů, statečně
bořili zábrany pozemským stavěné snahám,
zde ležíte s těmi, kdo na duchu nejchudší byli –
zde vás svými okovy spoutala bezcitná země.
Nikdo již nepozná, kde vědec, kde umělec dřímá,
kde blázen jen ubohý našel svůj posmrtný klid.
Kdo zemřel jak bohatec, kdo v bídě vždy svůj život žil,
sotva to prozradí pahrbek, u nějž smíš stát.
Ach, zde vás zas potkávám, druhové z času mého mládí,
s nimiž mne spojilo přátelství, bouře a vzdor!
Odešel mnohý z vás s vrcholem mužné své síly,
ach, nádhera nadějí společně klesla s ním v hrob!
A spí zde i mnozí, jimž smrt smír dala z marného
boje bez vítězství, stálého nářku a bídy...
Přeložil František Schildberger
Kirsch, Paul: Brünner Elegien, Brünn: Friedrich Irrgang 1907, s. 37-38.