Jak postupovat? Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Blatný

Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...

více »

Halas

Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...

více »

Mikulášek

Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...

více »

Seifert

Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...

více »

Skácel

Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...

více »

Slíva

Básník a středoškolský učitel. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na Poděbradově ulici. Působil...

více »

Brno

Josef Chaloupka

1898  –  1930

Básník a dramatik, spoluzakladatel brněnské Literární skupiny. S Brnem byl spjat celoživotně, jako učitel působil až do své předčasné smrti na rodinné škole Vesny. Ve své básnické tvorbě se postupně vymaňoval od vlivu proletářské poezie a směřoval k oproštěnému a prohloubenému výrazu, inspirovanému starou čínskou poezií (např. Píseň o štěstí a smutku Li-tai-pe, 1932). Brněnskou tematiku najdeme v jeho díle jen výjimečně, básník se však nevyhýbal ani příležitostné poezii, jak o tom svědčí oslavná báseň k otevření Výstavy soudobé kultury v Československu v roce 1928, jež položila základ brněnské veletržní tradice.

Básník a místa jeho básní

Lužánky


Báseň a místo



Muž s holí

Churavý k holi vroucně hovoří:
"Jsi dálka, jsi ruce na dosah,
rašící prut zítřků nadějí,
když oknem vdechuji kvetoucí sad.
Jsi slibem milenky, útěchou sestry,
šeptáš mi v cestách, milostná.

Snad zítra vyjdem již v kvetoucí den,
říci všem věcem, že žiji,
že ony jsou a naše láska s nimi.
Holi má radostná, motýly splašíš,
cestou se dotkneš mostů zvonících.
Hadi cest před tebou poběží v dálku,
stromy v lese jak stádo poženem
se stráně. Pozítří!

Ty tiše bzučíš cestám v mé jizbě,
ty flétna hadů, flétna cest,
z dálky se plíží hroznýši silnice -
šustí cestičky, obilím chřestí -
železem řinčí chodníky města -
a všechny k tanci tvůj fascinuje zpěv.

Utišíš, skolébáš nářek údů
a jdeme na cesty v snech.
Po stepích,
horách a džunglemi,
při řevu moří jdeme po palubě.
Viď, holi pějící, snad zítra půjdem již
s milou mou do Lužánek?"


Chaloupka, Josef: Vzplanutí, Brno: Vydavatelské družstvo Moravskoslezské revue 1920, s. 33-34.



Kontakty



Jiří Trávníček  -   travnicek@ucl.cas.cz
Michal Fránek  -   franek@ucl.cas.cz

Napište nám