V roce 1936 Arne Novák, známý literární historik, konstatoval, že pokud jde o kulturní váhu Brna, tak toho k nabídnutí příliš není. A hlavně – že Brno nemá žádného lyrika. To vše proto, že se mu „nedostává vydatnější přítomnosti a přátelštější účasti živlu nejmelodičtějšího – vody“. Bez pořádné řeky zkrátka lyriku nepořídíš. Arne Novák zemřel v roce 1939. Pokud by mu však byly dopřány ještě dva roky, říci něco podobného by již mohl jen sotva. Ne, že by Brno dostalo novou a velkou řeku, ale dostalo básníka. A ne pouze básníka, ale přímo hymnus na sebe sama. Tím básníkem byl Ivan Blatný a oním hymnem Melancholické procházky (1941). Přinejmenším od tohoto roku o Brnu musíme mluvit jako o městě poetickém. Ne, na Brno si po vydání Melancholických procházek už nikdo dovolovat nemůže. Blatný ukázal, co vše na území tohoto „moravského Manchesteru“ či pouhého předměstí Vídně dřímá. Svými verši ho oslovil, ale stalo se i něco daleko více. On ho i oslavil.
Oč nám jde? Ukázat, jak velký básnický potenciál se v tomto městě nachází. A kolik básníků různých časů a poetik věnovalo Brnu, jeho místům, své verše. Básníků píšících česky i německy. Těch, kdo jsou s Brnem spjati i svým životem a dílem, stejně jako těch, kdo se o Brno někdy jen tak otřeli. Autorů, kteří už dávno odešli na věčnost, stejně jako těch, kdo tu ještě žijí. Chceme pomocí interaktivní mapy tato místa označit a jednotlivé básně k nim přiřadit.
To je první fáze – webová. Druhá fáze by už měla vstoupit přímo do konkrétních míst a jednotlivé verše zde prostřednictvím panelů rozmístit. Taky aby to, co tato místa dala poezii, se opět – už jako poezie – do těchto míst vrátilo. Tato fáze započala 23. června 2016 instalací prvního panelu (s básní Ivana Blatného) v Brně-Maloměřicích - zde.
Jak postupovat? Struktura je třístupňová: místa na mapě odkazují k básním, které díky nim vznikly, a básně odkazují – pro toho, kdo by chtěl vědět více – k básníkům, jejich krátkým portrétům. Je možno prostě putovat po mapě Brna a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst.
Na projektu - jeho obsahové náplni, realizaci a finančním zajištění - se podílejí Ústav pro českou literaturu AV ČR, Moravské zemské muzeum, Knihovna Jiří Mahena v Brně a od roku 2017 také Statutární město Brno.
Jiří Trávníček a Michal Fránek, tvůrci projektu, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.,
ve spolupráci s Františkem Schildbergrem
Básníci na ulici
Brněnský architektonický manuál
Brno - historické pohledy do ulic Brna
Brno kulturní
BrnoInfo.cz - Brněnský kulturní a informační portál
Brunensis (slavné obrazy)
Česká republika - podrobná mapa ulic - Brno
Databáze českých literárních osobností
Encyklopedie města Brna
ibrno.cz
Informační portál o Brně
Knihovna Jiřího Mahena
Kultura v Brně - iBrno
Magistrát města Brna
Moravská zemská knihovna
Moravské zemské muzeum
Portál české literatury
portalbrno.cz
Slovník české literatury po roce 1945
Turistické a informační centrum města Brna
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Zprávy Brno
Spuštěna rubrika Panely (na horní liště), kde se objevují fotky instalovaných panelů, a to včetně jejich přesné lokalizace a data instalování; fotky postupně doplňujeme.
Na stránkách Knihovny Jiřího Mahena v Brně je odkaz na všechny instalované panely v místech, kde se nachází hlavní sídlo a pobočky této instituce; fotodokumentaci ze slavnostního odhalení jednotlivých panelů možno nalézt - zde.
Dne 31. května byl instalován nový panel (s básní Josefa Merhauta) v pobočce Knihovny Jiří Mahena v Brně-Černých Polích. Dokumentace akce - zde.
24. dubna byl slavnostně odhalen další panel - na Slovanském náměstí (na budově gymnázia) a s básní Víta Slívy. Dokumentace akce - zde.
Umístěny další překlady do angličtiny, vše básně Ivana Blatného (přeložil Václav Pinkava).
Další nový básník - Homér (Pavel Ambrož), velká figura brněnského undergroundu 80. let; básník, textař, hudebník, performer, který žil v letech 1964 až 2011.
Další nový básník - Tomáš Mazáč (1962-2017), letos předčasně zesnulý. R. I. P.
Máme tu další jméno - Norberta Holuba, zavedeného již básníka střední generace.
V pondělí 11. 12. 2017 byl v Mahenově památníků (pobočce Knihovny Jiřího Mahena v Brně) odhalen další panel - s básní Víta Slívy. Akce proběhla za přítomnosti básníka samého.
Zařazen další nový básník - Ivan Petlan.
Svitava, u splavu, poblíž fotbalového hřiště SK Obřany
Lesná (mezi Okružní a Slavíčkovou), odhalení panelu za účasti básníka (vpravo)
Lesná (Čertova rokle)
Odkaz na báseň
Čertova rokle, dole, u dětského hřiště
pobočka Knihovny Jiřího Mahena, Černá Pole, nám. SNP
Slovanské náměstí
Odkaz na báseň
Budova gymnázia na Slovanském náměstí 7, odhalení panelu za účasti básníka Víta Slívy (vpravo)
Mahenův památník (Mahenova 8)
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Králově Poli, Palackého 164, odhalení panelu
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4, ze slavnostního odlahelení panelů
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4, odhalování panelů
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Žebětíně, Křivánkovo nám. 35, odhalení panelu za účasti básníka (vlevo)
Medlánky, pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně (areál Sýpka), Kytnerova 4a
Lesná, poblíž autobusové zastávky Třískalova (ve směru do města)
Obřany, Kostel sv. Václava, schody
Maloměřice-Obřany
Odkaz na báseň
Maloměřice, dům básníka Josefa Suchého, Hamry 21
Maloměřice-Obřany
Odkaz na báseň
Maloměřice-Obřany, budova základní školy, Hamry 12
Hády, pod lomem a nad lamí farmou, výhled na Maloměřice
Maloměřice (u splavu)
Odkaz na báseň
Maloměřice (u splavu), poblíž Franzovy ulice
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Komíně, Vavřinecká 13, odhalení panelu
Lesná (kaple sv. Antonína)
Odkaz na báseň
Lesná, kaple sv. Antonína, pod Loosovou ulicí
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Tuřanech, Tuřanské nám 1, odhalení panelu
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Jundrově, Veslařská 56, odhalení panelu
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Maloměřicích, Selská 16
Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...
Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...
Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...
Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...
Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...
Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...
Benešova - Josefská (schody, které je spojují) Biskupské gymnázium Biskupský dvůr Björnsonův sad Bratislavská / Příční (věznice) Brněnská přehrada Brno Bystrc (sídliště)
Černá Pole Černovice (psychiatrická nemocnice) Červený kopec Česká Česká (Brichtova kavárna) Česká (Stopkova Plzeňská pivnice)
Hády Hády (Zadní Hády, Šumbera) Hlavní nádraží Husovice Husovice (Svitavské nábřeží) Husovice, Svitavská Husovice, Tomkovo náměstí
Jakubské náměstí Jakubské náměstí (kostel sv. Jakuba) Jaselská 7 Jaselská 9 Joštova Joštova 2 Juliánov Jundrov Jundrov, Na Piavě
Kamenný vrch Kamenomlýnská Kapucínská hrobka Kobližná Kohoutovice Kohoutovice (Hotel Myslivna) Kohoutovice, Libušino údolí Koliště Komárov Komárov, Ráječek Komín Komín, Hlavní (hostinec U Dvořáků) Kopečná Kotlářská 35a Kounicovy koleje Královo Pole Královo Pole (nádraží) Královo Pole, Milíčova 2 (restaurace U Hloušků) Královo Pole, Palackého třída 118 (vinárna U Sudu) Královo Pole, Poděbradova 46 Kraví hora Kraví hora (hvězdárna) Křenová Křenová 76 Křížová
Lesná Lesná (Čertova rokle) Lesná (kaple sv. Antonína) Lidická 23 (Hotel Slovan) Lužánky Lužánky (busta Josefa Merhauta)
Mahenova 8 Maloměřice Maloměřice (u splavu) Maloměřice-Obřany Masarykova (Jiráskova) čtvrť Medlánky Mendlovo náměstí Mendlovo náměstí (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie) Měnínská brána Minoritská Mokrá Hora
Slovanské náměstí Smetanova 14 (Památník Leoše Janáčka) Soběšice Splávky Stará radnice Stará radnice (Brněnský drak) Staré Brno Staré Brno (vinárna U Královny Elišky) Starobrněnská Stránská skála Svitava Svratka
Rajmund Habřina František Halas Paul Harlacher Jiřina Hauková Norbert Holub Josef Horáček Petr Hrbáč
Josef Kainar Karel Kapoun Zeno Kaprál Jan Karník Paul Kirsch Martin Kolář Robert Konečný Stanislav Kovanda J. H. Krchovský Zdeněk Kriebel Karel Křepelka Petr Křička Vojtěch Kučera Ludvík Kundera
1877 – 1952
Vlastním jménem Alois Horák, pseudonym Bojko (v lidové řeči bázlivec) mínil ve významu bázně Boží. Básník a prozaik, občanským povoláním advokát. Pocházel z Kunštátska, v Brně studoval české gymnázium (1890-1898) a po vysokoškolských studiích v Praze zde strávil dva roky na praxi u zemského soudu (1903-1905). Z jeho poezie vzbudila největší ohlas prvotina v březinovském duchu Modlitby víry a lásky (1912), příznivě oceněná např. F. X. Šaldou. K předválečnému Brnu měl básník (jak bylo v té době mezi českou vlasteneckou inteligencí obvyklé) silně negativní vztah: ve sbírce O Boha, život a můj lid (1919) je vnímal jako symbol národnostního a sociálního útisku českého lidu na Moravě. Brněnské reálie najdeme stručně zmíněny i na začátku jeho lyrickoepické básnické povídky Zbytečný (1916-1917), odehrávající se v soudní síni na Cejlu.
Tam nad stokem proradné Svratky, Svitavy,
kde věčně se válí v modravé dálavy
kouř černý a hustý, dusivě štiplavý;
kde slunce se mdle jen, bezmocně potácí,
jak dusí se zoufale, z ran svých krvácí,
je moderní město. V něm hřmící továrny
a sladovny, bouřlivě hlučné slevárny
a přádelny černé, koksovny, plynárny
s tou řadou svých krvavě rudých komínů,
jež s výsměchem, hrozbou hledí v mou krajinu.
Tam bratři mí bledí, vyzáblí dělníci
rok za rokem hynou po stu, tisíci.
Tam sehnutí těžce plic kusy plivají
v prach zvířených ulic, do bláta, na chodník.
Tam nad stokem nevěrné Svratky, Svitavy,
as v středu mé sladké, úsměvné Moravy,
je netvor, je upír, černý drak stohlavý,
je vražedná, krve mé chtivá litice,
jež staletí celá, rok co rok ve svých zdích
jen rdousí a vraždí bratří mých tisíce,
by žila a tyla svévolně z krve jich.
Tam podomek, pánem zvábený domovník,
tam hospodský, maličký kupec, živnostník,
jak dcera jich starý kroj, řeč svou odhodí.
Tam rada se pro postup lehce odrodí.
Tam hynou mi ubledlé služky, dělnice
jak na mostě páchnoucí Svratky jepice,
tam všichni s tím městem na vždycky splývají.
Tam pokaždé na podzim z černé radnice
se agentů zástup vyhrne z ulice,
by chytal mé děti na zlaté udice.
Tam pokaždé bídný, podvodný integrál
nám tisíce tisíců z počtu odčítal.
Tam eskamotérsky za noc jen jedinou
se z většiny stanem bezmocnou menšinou.
Tam sraženi v řady jak dávní Spartani
u Thermopyl slavných, zbroceni, prokláni
se musíme marně, zoufale bít
o každé dítě své, pobočku tříd,
o zlekaný, zmatený, otuplý lid.
Tam ve vlastní zemi jsme bědní cizinci,
a vetřelci drzí, vyvrhel, zločinci,
jen otroci bohatých pánů a láj,
jen dobytek, opro nějž dobrá je stáj. - -
Tam v okolí Špilberku, v táhlém údolí,
hřbet opřený o hory, nohy u polí,
je obluda, hydra, jež lid můj napadla,
jež prostřela kolem hrozná svá chapadla,
je veliké město průmyslem bohaté
a pyšné a kruté, hnijící, proklaté.
Ó město, ty! Kolikrát vztek tvůj vylákal
z mých bledých úst zoufalý výkřik úžasu!
Ó, kolikrát zraněn tvou pýchou, tvrdostí,
jsem bezmocně lámal se ve své hrdosti,
a kolikrát zaúpěl, zalkal, zaplakal,
svým zoufalstvím zlomen a smrtelně bled!
Ó kolikrát vzdával se všech již nadějí,
a kolikrát podepřen novou nadějí
se k novému boji, těžkému zápasu
zas odvážně, na všechno odhodlán zved!
Ó město, ty! Pokavad chceš být vítězem,
nás k vozům svým poutat řinčícím řetězem,
a na prsa klekat, kopí své zbrocené
nám pomalu vrážet do hrudi zborcené?
Ó město, ty! Slyš, jak kolem kol po kraji
se veliké, zjitřené vlny zdvíhají,
jak bouří a hučí, se divoce vzpínají...!
Ó město, ty násilné, vzpupné! Přijde den,
kdy tobě se z tvrdého hrdla vyrve sten,
kdy rozpuknou zdi se, svalí a rozdrobí
a pány tvé, krve mé lačné, pohrobí
v svých sutinách na vždy! Ó město, přijde den...!
Bojko, R.: O Boha, život a můj lid, Přerov: Obzor 1919, s. 90-92.
