V roce 1936 Arne Novák, známý literární historik, konstatoval, že pokud jde o kulturní váhu Brna, tak toho k nabídnutí příliš není. A hlavně – že Brno nemá žádného lyrika. To vše proto, že se mu „nedostává vydatnější přítomnosti a přátelštější účasti živlu nejmelodičtějšího – vody“. Bez pořádné řeky zkrátka lyriku nepořídíš. Arne Novák zemřel v roce 1939. Pokud by mu však byly dopřány ještě dva roky, říci něco podobného by již mohl jen sotva. Ne, že by Brno dostalo novou a velkou řeku, ale dostalo básníka. A ne pouze básníka, ale přímo hymnus na sebe sama. Tím básníkem byl Ivan Blatný a oním hymnem Melancholické procházky (1941). Přinejmenším od tohoto roku o Brnu musíme mluvit jako o městě poetickém. Ne, na Brno si po vydání Melancholických procházek už nikdo dovolovat nemůže. Blatný ukázal, co vše na území tohoto „moravského Manchesteru“ či pouhého předměstí Vídně dřímá. Svými verši ho oslovil, ale stalo se i něco daleko více. On ho i oslavil.
Oč nám jde? Ukázat, jak velký básnický potenciál se v tomto městě nachází. A kolik básníků různých časů a poetik věnovalo Brnu, jeho místům, své verše. Básníků píšících česky i německy. Těch, kdo jsou s Brnem spjati i svým životem a dílem, stejně jako těch, kdo se o Brno někdy jen tak otřeli. Autorů, kteří už dávno odešli na věčnost, stejně jako těch, kdo tu ještě žijí. Chceme pomocí interaktivní mapy tato místa označit a jednotlivé básně k nim přiřadit.
To je první fáze – webová. Druhá fáze by už měla vstoupit přímo do konkrétních míst a jednotlivé verše zde prostřednictvím panelů rozmístit. Taky aby to, co tato místa dala poezii, se opět – už jako poezie – do těchto míst vrátilo. Tato fáze započala 23. června 2016 instalací prvního panelu (s básní Ivana Blatného) v Brně-Maloměřicích - zde.
Jak postupovat? Struktura je třístupňová: místa na mapě odkazují k básním, které díky nim vznikly, a básně odkazují – pro toho, kdo by chtěl vědět více – k básníkům, jejich krátkým portrétům. Je možno prostě putovat po mapě Brna a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst.
Na projektu - jeho obsahové náplni, realizaci a finančním zajištění - se podílejí Ústav pro českou literaturu AV ČR, Moravské zemské muzeum, Knihovna Jiří Mahena v Brně a od roku 2017 také Statutární město Brno.
Jiří Trávníček a Michal Fránek, tvůrci projektu, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.,
ve spolupráci s Františkem Schildbergrem
Básníci na ulici
Brněnský architektonický manuál
Brno - historické pohledy do ulic Brna
Brno kulturní
BrnoInfo.cz - Brněnský kulturní a informační portál
Brunensis (slavné obrazy)
Česká republika - podrobná mapa ulic - Brno
Databáze českých literárních osobností
Encyklopedie města Brna
ibrno.cz
Informační portál o Brně
Knihovna Jiřího Mahena
Kultura v Brně - iBrno
Magistrát města Brna
Moravská zemská knihovna
Moravské zemské muzeum
Portál české literatury
portalbrno.cz
Slovník české literatury po roce 1945
Turistické a informační centrum města Brna
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Zprávy Brno
Doplněno několik nových překladů do angličtiny od Václava Pinkavy. Jde o básně Pavla "Homéra" Ambrože, Františka Halase, Ludvíka Kundery, Jiřího Mahena, Víta Slívy, Rudolfa Žáka, Jana Skácela a Zdeňka Řezníčka.
Dne 11. a 12. 12. 2018 bylo instalováno dalších pět panelů - tři na Obilním trhu (s básněmi Jiříny Haukové, Martina Stöhra a Rudolfa Žáka) a dva na Žlutém kopci (s básněmi Petra Bezruče a Ivana Blatného).
Přibyl Pietro Maroncelli (1795-1846), italský karbonář vězněný na Špilberku, původně odsouzen v r., 1821 k smrti a poté - milosti císaře Františka - mu byl trest změněn na 20 let těžkého žaláře. Na Špilberku byl vězněn v l. 1822-1830.
Německá mutace - přibylo dalších 10 překladů od Volkera Losseffa, vše básně Ivana Blatného.
Přibyl další básník - Otakar Štěpánek, brněnský Prévert.
3. 10. otevřena nová pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Husovicích - zde umístěn další panel Brna poetického, a to jako velký text na vnitřní straně oken (báseň Františka Gellnera).
Anglická mutace Brna poetického - přibyly další překlady (10 básní).
Zařazeni dva noví autoři - Alena Riedlová Slepičková a Zdeněk Janík.
27. 9. 2018 byly instalovány dva nové panely, oba v Husovicích - na Svitavském nábřeží a v Parku Marie Restituty; na obou se nacházejí básně Františka Schildbergera.
25. 9. 2018 instalován další panel - na Biskupském gymnáziu (Barvičova ul.) s básní Víta Slívy.
Žlutý kopec, parčík
Žlutý kopec, Vaňkovo náměstí
Obilní trh, poblíž Údolní
Obilní trh, park
Obilní trh, park
Pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Husovicích - panel umístěn na dvou sklech pod sebou.
Husovice, Svitavské nábřeží
Odkaz na báseň
Husovice, uprostřed Svitavské nábřeží, naproti továrna Zbrojovky
Husovice (Park Marie Restituty)
Odkaz na báseň
Husovice, Park Marie Restituty (spodní část)
Biskupské gymnázium
Odkaz na báseň
budova Biskupská gymnázia (Barvičova 85)
Divišova čtvrť, souběh ulic Divišovy a Trtílkovy, pan starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (a malý pomocník)
Svitava, u splavu, poblíž fotbalového hřiště SK Obřany
Lesná (mezi Okružní a Slavíčkovou), odhalení panelu za účasti básníka (vpravo)
Lesná (Čertova rokle)
Odkaz na báseň
Čertova rokle, dole, u dětského hřiště
pobočka Knihovny Jiřího Mahena, Černá Pole, nám. SNP
Slovanské náměstí
Odkaz na báseň
Budova gymnázia na Slovanském náměstí 7, odhalení panelu za účasti básníka Víta Slívy (vpravo)
Mahenův památník (Mahenova 8)
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Králově Poli, Palackého 164, odhalení panelu
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Žebětíně, Křivánkovo nám. 35, odhalení panelu za účasti básníka (vlevo)
Medlánky, pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně (areál Sýpka), Kytnerova 4a
Lesná, poblíž autobusové zastávky Třískalova (ve směru do města)
Hády, pod lomem a nad lamí farmou, výhled na Maloměřice
Maloměřice-Obřany
Odkaz na báseň
Maloměřice-Obřany, budova základní školy, Hamry 12
Obřany, Kostel sv. Václava, schody
Maloměřice-Obřany
Odkaz na báseň
Maloměřice, dům básníka Josefa Suchého, Hamry 21
Maloměřice (u splavu)
Odkaz na báseň
Maloměřice (u splavu), poblíž Franzovy ulice
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Komíně, Vavřinecká 13, odhalení panelu
Lesná (kaple sv. Antonína)
Odkaz na báseň
Lesná, kaple sv. Antonína, pod Loosovou ulicí
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Tuřanech, Tuřanské nám 1, odhalení panelu
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Jundrově, Veslařská 56, odhalení panelu
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4, ze slavnostního odlahelení panelů
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4
Knihovna Jiřího Mahena, ústřední budova (chodba), Kobližná 4, odhalování panelů
pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Maloměřicích, Selská 16
Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...
Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...
Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...
Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...
Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...
Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...
Benešova - Josefská (schody, které je spojují) Bezručova 7 Biskupské gymnázium Biskupský dvůr Björnsonův sad Bratislavská / Příční (věznice) Brněnská přehrada Brno Bystrc (sídliště)
Černá Pole Černovice (psychiatrická nemocnice) Červený kopec Česká Česká (Brichtova kavárna) Česká (Stopkova Plzeňská pivnice)
Hády Hády (Zadní Hády, Šumbera) Hlavní nádraží Husovice Husovice (kostel) Husovice (Park Marie Restituty) Husovice, Svitavská Husovice, Svitavské nábřeží Husovice, Tomkovo náměstí
Jakubské náměstí Jakubské náměstí (kostel sv. Jakuba) Jaselská 7 Jaselská 9 Joštova Joštova 2 Juliánov Jundrov Jundrov, Na Piavě
Kamenný vrch Kamenomlýnská Kapucínská hrobka Kobližná Kohoutovice Kohoutovice (Hotel Myslivna) Kohoutovice, Libušino údolí Koliště Komárov Komárov, Ráječek Komín Komín, Hlavní (hostinec U Dvořáků) Kopečná Kotlářská 35a Kounicovy koleje Královo Pole Královo Pole (nádraží) Královo Pole, Milíčova 2 (restaurace U Hloušků) Královo Pole, Palackého třída 118 (vinárna U Sudu) Královo Pole, Poděbradova 46 Kraví hora Kraví hora (hvězdárna) Křenová Křenová 76 Křížová
Lesná Lesná (Čertova rokle) Lesná (kaple sv. Antonína) Lidická 23 (Hotel Slovan) Lužánky Lužánky (busta Josefa Merhauta)
Mahenova 8 Maloměřice Maloměřice (u splavu) Maloměřice-Obřany Masarykova (Jiráskova) čtvrť Medlánky Mendlovo náměstí Mendlovo náměstí (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie) Měnínská brána Minoritská Mokrá Hora
Schodová Slovanské náměstí Smetanova 14 (Památník Leoše Janáčka) Soběšice Splávky Stará radnice Stará radnice (Brněnský drak) Staré Brno Staré Brno (pivovar) Staré Brno (vinárna U Královny Elišky) Starobrněnská Stránská skála Svitava Svratka
Rajmund Habřina František Halas Paul Harlacher Jiřina Hauková Norbert Holub Josef Horáček Petr Hrbáč
Josef Kainar Karel Kapoun Zeno Kaprál Jan Karník Paul Kirsch Martin Kolář Robert Konečný Stanislav Kovanda J. H. Krchovský Zdeněk Kriebel Karel Křepelka Petr Křička Vojtěch Kučera Ludvík Kundera
Martin Reiner Alena Riedlová Slepičková Věra Rosí Zdeněk Rotrekl Else Rüthel František Jaroslav Rypáček
1920 – 2010
Básník, prozaik, dramatik, dramaturg, publicista, překladatel, editor, literární vědec, výtvarník, pedagog. Brněnský rodák, v Brně bydlel několikrát ve svém životě a je spjat s několika jeho kulturními institucemi (časopisy Blok, Host do domu, Meandr, Státním divadlem v Brně, Divadlem Na provázku, Janáčkovou akademií múzických umění). Jeho básnické počátky jsou spojeny se surrealismem (ve sborníku Roztrhané panenky), posléze přešel k racionální (brechtovské) poetice a k civilní poetice. Nesmírně plodný autor širokého záběru. Výraznou část jeho díla tvoří překlady z němčiny (např. expresionisté a B. Brecht) a francouzštiny, jeho divadelní tvorba se výrazně podílela na nejslavnější éře Divadla Na provázku v 80. l. 20. stol. (např. přepis Komenského spisu Labyrint světa a lusthauz srdce).
13
Slyším, jak povídá:
Lužánky nemám rád, moc lidí, ještě víc dětí a křiku.
Špilberk je ohavný, bez stylu, kazí panoráma.
Královo Pole je vesnice, přimhuřte oči, hned se to pozná.
Na Dornychu večer bojují kočky s potkany.
Před nádražím je zmatek, koleje nestačí, neóny beze smyslu.
V Maloměřicích dýcháš cement, Husovice jsou nudné.
Cejl, ano, ten má co si do sebe, ale je to přece jen minulost.
Na Zelném rynku je líheň pro astma.
Nahoře trčí Kounicovy koleje. Kdykoli jdu kolem, jako bych znovu slyšel popravčí salvy.
Židenice narostly živelně, bez koncepce.
Radlas je pěkné jméno, ale co víc?
Ponávka, o té mi nemluvte.
Slyším, jak si myslí:
Neměnil bych.
Kundera, Ludvík: Fragment, Brno: Blok 1967, s. 35.
