Básník, syn spisovatele Lva Blatného (1894–1930). V Brně se narodil a prožil zde první část svého života – před útěkem do exilu v r. 1948. Bydlel v domě...
Básník, překladatel a publicista se v Brně narodil a prožil zde své dětství a mladá léta. Vyučil se zde u brněnského knihkupce A. Píši a krátkou dobu (1919–1921)...
Básník a publicista. V Brně pobýval od r. 1937 do své smrti, naposledy bydlel na ulici Mášově. Je spjat s několika jeho kulturními institucemi (brněnská...
Básník, publicista, autor vzpomínek. První – a zatím jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu. Krom trvalé obliby, již si získal svými verši, oblíbenými...
Básník, prozaik, redaktor a překladatel. Prožil v Brně většinu svého života a je spojen i s několika brněnskými kulturními institucemi (časopisem Host...
Básník a středoškolský učitel. Rodák z Hradce nad Moravicí. S Brnem je spjat od dob svých vysokoškolských studií. S jednou krátkou přestávkou dodnes bydlí na...
Benešova - Josefská (schody, které je spojují) Bezručova 7 Biskupské gymnázium Biskupský dvůr Björnsonův sad Bratislavská / Příční (věznice) Brněnská přehrada Brno Bystrc (sídliště)
Černá Pole Černovice (psychiatrická nemocnice) Červený kopec Česká Česká (Brichtova kavárna) Česká (Stopkova Plzeňská pivnice)
Hády Hády (Zadní Hády, Šumbera) Hlavní nádraží Husovice Husovice (kostel) Husovice (Park Marie Restituty) Husovice, Svitavská Husovice, Svitavské nábřeží Husovice, Tomkovo náměstí
Jakubské náměstí Jakubské náměstí (kostel sv. Jakuba) Jaselská 7 Jaselská 9 Joštova Joštova 2 Juliánov Jundrov Jundrov, Na Piavě
Kamenný vrch Kamenomlýnská Kapucínská hrobka Kobližná Kohoutovice Kohoutovice (Hotel Myslivna) Kohoutovice, Libušino údolí Koliště Komárov Komárov, Ráječek Komín Komín, Hlavní (hostinec U Dvořáků) Kopečná Kotlářská 35a Kounicovy koleje Královo Pole Královo Pole (nádraží) Královo Pole, Milíčova 2 (restaurace U Hloušků) Královo Pole, Palackého třída 118 (vinárna U Sudu) Královo Pole, Poděbradova 46 Kraví hora Kraví hora (hvězdárna) Křenová Křenová 76 Křížová
Lesná Lesná (Čertova rokle) Lesná (kaple sv. Antonína) Lidická 23 (Hotel Slovan) Lužánky Lužánky (busta Josefa Merhauta)
Mahenova 8 Maloměřice Maloměřice (u splavu) Maloměřice-Obřany Masarykova (Jiráskova) čtvrť Medlánky Mendlovo náměstí Mendlovo náměstí (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie) Měnínská brána Minoritská Mokrá Hora
Schodová Slovanské náměstí Smetanova 14 (Památník Leoše Janáčka) Soběšice Splávky Stará radnice Stará radnice (Brněnský drak) Staré Brno Staré Brno (pivovar) Staré Brno (vinárna U Královny Elišky) Starobrněnská Stránská skála Svitava Svratka
Rajmund Habřina František Halas Paul Harlacher Jiřina Hauková Norbert Holub Josef Horáček Petr Hrbáč
Josef Kainar Karel Kapoun Zeno Kaprál Jan Karník Paul Kirsch Martin Kolář Robert Konečný Stanislav Kovanda J. H. Krchovský Zdeněk Kriebel Karel Křepelka Petr Křička Vojtěch Kučera Ludvík Kundera
Martin Reiner Alena Riedlová Slepičková Věra Rosí Zdeněk Rotrekl Else Rüthel František Jaroslav Rypáček
1920 – 2010
Básník, prozaik, dramatik, dramaturg, publicista, překladatel, editor, literární vědec, výtvarník, pedagog. Brněnský rodák, v Brně bydlel několikrát ve svém životě a je spjat s několika jeho kulturními institucemi (časopisy Blok, Host do domu, Meandr, Státním divadlem v Brně, Divadlem Na provázku, Janáčkovou akademií múzických umění). Jeho básnické počátky jsou spojeny se surrealismem (ve sborníku Roztrhané panenky), posléze přešel k racionální (brechtovské) poetice a k civilní poetice. Nesmírně plodný autor širokého záběru. Výraznou část jeho díla tvoří překlady z němčiny (např. expresionisté a B. Brecht) a francouzštiny, jeho divadelní tvorba se výrazně podílela na nejslavnější éře Divadla Na provázku v 80. l. 20. stol. (např. přepis Komenského spisu Labyrint světa a lusthauz srdce).
13
Slyším, jak povídá:
Lužánky nemám rád, moc lidí, ještě víc dětí a křiku.
Špilberk je ohavný, bez stylu, kazí panoráma.
Královo Pole je vesnice, přimhuřte oči, hned se to pozná.
Na Dornychu večer bojují kočky s potkany.
Před nádražím je zmatek, koleje nestačí, neóny beze smyslu.
V Maloměřicích dýcháš cement, Husovice jsou nudné.
Cejl, ano, ten má co si do sebe, ale je to přece jen minulost.
Na Zelném rynku je líheň pro astma.
Nahoře trčí Kounicovy koleje. Kdykoli jdu kolem, jako bych znovu slyšel popravčí salvy.
Židenice narostly živelně, bez koncepce.
Radlas je pěkné jméno, ale co víc?
Ponávka, o té mi nemluvte.
Slyším, jak si myslí:
Neměnil bych.
Kundera, Ludvík: Fragment, Brno: Blok 1967, s. 35.