Brno poetické

...aneb spojení poezie a zeměpisu

Jak postupovat ?

Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých  básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Více o projektu...

V roce 1936 Arne Novák, známý literární historik, konstatoval, že pokud jde o kulturní váhu Brna, tak toho k nabídnutí příliš není. A hlavně – že Brno nemá žádného lyrika. To vše proto, že se mu „nedostává vydatnější přítomnosti a přátelštější účasti živlu nejmelodičtějšího – vody“. Bez pořádné řeky zkrátka lyriku nepořídíš. Arne Novák zemřel v roce 1939. Pokud by mu však byly dopřány ještě dva roky, říci něco podobného by již mohl jen sotva. Ne, že by Brno dostalo novou a velkou řeku, ale dostalo básníka. A ne pouze básníka, ale přímo hymnus na sebe sama. Tím básníkem byl Ivan Blatný a oním hymnem Melancholické procházky (1941). Přinejmenším od tohoto roku o Brnu musíme mluvit jako o městě poetickém. Ne, na Brno si po vydání  Melancholických procházek už nikdo dovolovat nemůže. Blatný ukázal, co vše na území tohoto „moravského Manchesteru“ či pouhého předměstí Vídně dřímá. Svými verši ho oslovil, ale stalo se i něco daleko více. On ho i oslavil.

Oč nám jde? Ukázat, jak velký básnický potenciál se v tomto městě nachází. A kolik básníků různých časů a poetik věnovalo Brnu, jeho místům, své verše. Básníků píšících česky i německy. Těch, kdo jsou s Brnem spjati i svým životem a dílem, stejně jako těch, kdo se o Brno někdy jen tak otřeli. Autorů, kteří už dávno odešli na věčnost, stejně jako těch, kdo tu ještě žijí. Chceme pomocí interaktivní mapy tato místa označit a jednotlivé básně k nim přiřadit. 

To je první fáze – webová. Druhá fáze by už měla vstoupit přímo do konkrétních míst a jednotlivé verše zde prostřednictvím panelů rozmístit. Taky aby to, co tato místa dala poezii, se opět – už jako poezie – do těchto míst vrátilo. Tato fáze započala 23. června 2016 instalací prvního panelu (s básní Ivana Blatného) v Brně-Maloměřicích - zde.

Jak postupovat? Struktura je třístupňová: místa na mapě odkazují k básním, které díky nim vznikly, a básně odkazují – pro toho, kdo by chtěl vědět více – k básníkům, jejich krátkým portrétům. Je možno prostě putovat po mapě Brna  a dopřávat si tak jakousi básnickou virtuální procházku; stejně tak lze hledat podle jednotlivých básníků; a třetí způsob je podle seznamu míst. 

Na projektu - jeho obsahové náplni, realizaci a finančním zajištění - se podílejí Ústav pro českou literaturu AV ČR, Moravské zemské muzeum, Knihovna Jiří Mahena v Brně a od roku 2017 také Statutární město Brno. 


Jiří Trávníček a Michal Fránek, tvůrci projektu, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.,
ve spolupráci s Františkem Schildbergrem


listopad 2014

Aktuality

{{ akt.datum }}